V troubě

Dcera už pochopila, že máma a ocko mluví odlišným jazykem, což je potřeba v komunikaci zohlednit, aby nedocházelo k nevítaným šumům.

Například když na ni ocko zavolá: „Papuče sú v spálni,“ ohleduplně matce přetlumočí, aby nebyla z konverzace zcela vyřazená: „Bačkůrky mám v ložnici, víš?“

Ovšem když tuhle na hřišti šplhala do tunelové skluzavky a sdělovala mi: „Jdu do trouby, mami“, trochu jsem znejistěla. Pak jsem si ale vzpomněla na profesní chvíle trávené s Google překladačem a pochopila, že dcera holt „ide do rúry“.

Uvidíme, jak se skóre dvouapůlletá versus automatický překladač bude vyvíjet dál. V obou případech vývoj překotně postupuje.

Bodíky

Jedna z nevtipnějších věcí na těhotenství, o které se bůhví proč moc nemluví, jsou psycho sny.

Prý za to můžou hormony.

Mně se blázniviny zdají skoro každou noc už několik měsíců a některé jsou až jakože ezo věštecké. Moje tolerance ezo bullshitu je kritická, takže se tím bavím o to víc.

Zdálo se mi třeba:

• Co čekáme za pohlaví (což vzhledem k šanci 50:50 nebylo až tak těžké trefit)
• Že nesu kamarádovi na fotbal dort k narozeninám, načež ráno otevřu oči a Facebook a tam hláška, že dotyčný slaví narozeniny + se vzápětí ukáže, že jde po dlouhé době hrát fotbal (OK, tohle už fakt zní jako znamení z vesmíru, jen jsem nepřišla na to, jak ho zužitkovat)

A do toho aktuální kousek:

Zdálo se mi, že se za těhotenské neduhy sbírají lepicí bodíky jako za nákup v supermarketu. Do porodnice můžeš, až když jich nasbíráš 60. V tom snu jsem měla 47 bodíků. Vtipné je, že to zhruba odpovídá počtu dní, kdy mi fakt bylo blbě.

Tak nevím, jestli si mám pro jistotu těch zbývajících třináct dní začít počítat.

PS Zhruba to vyšlo.
PPS Na ezo bullshit mě ale ani tak nedonutíš věřit, vesmíre!
PPPS A teď mě omluvte, jdu googlit potomkův ascendent.

Kiki syndrom

Překládám román z němčiny, a jak je u mě zvykem, fakt to hoří.

Momentálně nutně potřebuju vědět, jak správně utvořit přivlastňovací tvar od jména Kiki. Tak hledám. Google mě zavede na wiki stránku jména Kristýna, protože Kiki je z něj odvozená zdrobnělina.

Začtu se do nepodstatných informací o Kristýně a napadne mě, jaké nepodstatné informace bych asi našla u jména svojí dcery. Prostuduju si tedy příslušnou wiki stránku česky, anglicky, finsky a nakonec slovensky a zaujme mě, že se na většině z nich objevuje jméno modelky, které se prý přezdívalo chameleon. Samozřejmě že hned googlím její fotky.

Zkrátím to.

Jak správně skloňovat Kiki stále nevím, nicméně modelka je i v padesáti fakt kočka. Ale vy aspoň víte, jak se stalo, že i tenhle překlad tak strašně hoří.

Máte mezeru, pojedete do sběru

Pětiletá neteř mi kouká přes rameno.

Neteř: Teto, co je tohle za klávesu?
Já: Mezerník.
Neteř: A proč to mačkáš?
Já: Abych udělala mezeru.
Neteř: Aha. To my s tím doma s taťkou zabíjíme příšery.

… až jsem zatlačila slzu, poněvadž s námi táta na MS-DOSU pro změnu hrával brutálně krvavý šachy, kde se figurky masakrovaly po montypythonovsku, a to jsou nejhezčí vzpomínky.

Já, holubic mašinführer

Rušňovodič, prohodil muž ležérně u snídaně, zrovna když jsem si myslela, že už mě žádné zákeřné slovenské slovo nerozhodí.

Překonala jsem černice, zvládla jsem šerbeľ, už mě nezdeptá ani kúrenie či tlačenie, ale rušňovodič ukázal, že vzájemné porozumění bude ještě dlouhá cesta.